|
|
Znormalizované muzeum. Ideologie v dokumentaci a prezentaci muzea v Písku
DUDA, Zdeněk
Práce vychází z institucionálního přístupu ke studiu muzeálního fenoménu v minulosti. Soustředí se na vykreslení jednoho konkrétního místa ve světě českých muzeí v době státního socialismu a jeho podoby za Pražského jara a v prvních letech normalizace. Tímto místem je někdejší Oblastní/Okresní a dnes Prácheňské muzeum v Písku, které právě tehdy napsalo jednu z nejzajímavějších kapitol své historie. Cílem práce je vymezit a popsat obsahy dokumentační a prezentační činnosti píseckého muzea v předmětném období. Zohledňována je přitom dobová normativní a metodická literatura i vztah této činnosti k dobové politice a ideologii. Práce se opírá o rozbor zejména dobových výročních zpráv muzea, různých příležitostných tisků a publikací, novinových zpráv, muzejní dokumentace a evidence, ale také příslušné dobové odborné a metodické literatury. Záměrem je přiblížit nejen osudy jednoho konkrétního muzea, ale prostřednictvím případové studie se vyslovit k roli a místu českých muzeí ve společnosti, která sebe samu označovala za socialistickou. Předmětem zájmu v této práci je především oblast těch aktivit muzea, které souvisely s plněním vymezené úlohy a funkce. Stranou až na pár výjimek zůstaly otázky řízení a kontroly muzea ze strany nadřízených orgánů, recepce muzea a jeho aktivit širší veřejností, stejně jako vztah muzea a jeho produkce a činnosti k naplňování muzeálního fenoménu.
|
|
|
State in the process of coming to terms with the communist past - comparison of the Czech and Slovak Republics' approach to the creation of a legislative and institutional basis
Bernášková Chňupová, Soňa ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá problematikou vyrovnávania sa s komunistickou minulosťou v Československu po roku 1989 a následne po rozpade federácie v Českej republike a Slovenskej republike, pričom sa sústreďuje na komparáciu prístupu oboch krajín k presadzovaniu politiky dejín a politiky pamäti. V úvode do problematiky definuje práca základné pojmy a sleduje rozdielne prístupy k presadzovaniu politiky dejín v krajinách bývalého sovietskeho bloku, zároveň si všíma hlavné faktory ovplyvňujúce voľbu konkrétnych foriem tranzitívnej spravodlivosti. Následne sa práca zameriava na legislatívnu formu vyrovnávania sa s komunistickou minulosťou v Československu a po roku 1993 v jeho nástupníckych štátoch, pričom pozornosť venuje vybraným prostriedkov tohto procesu, konkrétne morálnemu odsúdeniu bývalého režimu, lustráciám a trestnoprávnej rovine dekomunizácie. Samostatná pozornosť je venovaná komparácii pokusov o inštitucionalizovanie politiky pamäti v analyzovaných krajinách, vedúcich k založeniu Ústavu pro studium totalitních režimů a Ústavu pamäti národa.
|
host ::
RSS.